
Autor:
E.L. James

Rok vydání: 2012

Vydal: XYZ
Stránek: 607
Hodnocení knihy: 3,5/5
Hodnocení obalu: 4/5
Hodnocení GR: 3.60
Zdroj: dárek
Padesát odstínů šedé (Fifty Shades of Grey) je první díl erotické trilogie, kterou napsala E. L. James a zaujala tak čtenáře po celém světě. Studentka literatury Anastasia Steel má za úkol zpracovat rozhovor s úspěšným a bohatým podnikatelem Christianem Greyem (Grey = angl. šedý, odtud název knihy 50 odstínů šedé) Na domluvenou schůzku přijde muž, který Anastasii neuvěřitelně přitahuje. Je okouzlující, krásný, neuvěřitelně chytrý, svůdný a hrozivý. Nezkušená a nevinná dívka poprvé zažívá pocit, že nějakého muže chce. Z jedné strany ji odrazuje jeho záhadná rezervovaná osobnost a z druhé strany se mu strašně touží přiblížit. Starší a zkušený Christian není schopen odolat klidné kráse, důvtipu a nezávislému duchu mladé dívky. Ať chce nebo ne, musí si přiznat - touží po ní, chce ji...ale za svých vlastních podmínek. Anastasia je šokovaná i vzrušená Christianovými nezvyklými erotickými chutěmi. Váhá, ale není schopná mu odolat. Vášnivý živočišný vztah odkrývá jejich tajemství i temné sexuální touhy. Víc si můžete přečíst v mistrně napsaném erotickém románu Padesát odstínů šedi.
Kolem této knihy a vlastně celé série je tolik řečí, že už na ně snad není nutné ani upozorňovat. Zatímco se jedni zuby nehty brání přečtení tohoto "braku", jsou zde tací, kteří si četbu neodpustili a vesměs knihu od počátku do konce zhatili. Občas si přečtu, jak celá kniha nemá kousek vkusu. Jak je to nechutné, ubohé apod. Už jste četli Lady Fuckingham? Druhá skupinka lidí je zase naprostými obdivovateli a možná i trochu zaslepenými celou aférou ála Christian Grey a nedají na příběh dopustit. Přiznám se, že jsem si knihu nekupovala, jelikož mne v darování knihy předběhlo nakladatelství Albatros (vydavatel XYZ). Kdyby mi však knihu neposkytli, vím určitě, že bych si ji koupila. Měla jsem to v plánu. A taky jsem měla v plánu jednu věc. Přistupovat ke knize s chladnou hlavou, nedělat si úsudky předem a být naprosto soudná.
Určitě je pravda, že styl psaní autorky není nic výjimečného, ale taky nic strašného. Autorka píše obyčejně, jednoduše, nic nuceného a zbytečně si nehraje s něčím, co neovládá a co by se pro příběh také nehodilo. Tady je to v pořádku. Pocity, které z knihy mají ve čtenáři něco probouzet, dokázala na ten papír dát a to se počítá. Je to zkrátka nenáročné čtení, kterých jsou všude mraky a ona i nenáročná četba přijde vhod.
Je pár věcí, které bych určitě vytkla, ale není jich mnoho. Vesměs mi vadilo neustálé zmiňování oné "vnitřní bohyně". Tohle slovní spojení autorka užívala opravdu dost často a tak chápu, že mnoha lidem mohlo lézt na nervy. I mne to dost často rušilo a nedovedu si podobné spojení představit z pohledu Christiana. Co mi dále vadilo byla přemrštěná délka knihy. Upřímně si myslím, že by kratší příběh knize spíše pomohl, protože asi dvě stě stran knihy mi splývá dohromady - byly bez sebemenšího zážitku, a jedinou informací, které jsem se dočkala bylo, že si Christian s Anastasií užívají prostě všude, vášnivě a zabíjejí čas. Doslova.
Pokud se mám na to však podívat z druhé strany a najít pozitiva knihy, těch bylo hned několik. Rozhodně celý příběh není trapný, ubohý a kdoví jaké slova ještě o Padesáti odstínech padly. Kniha, jako každá jiná, nemusí rozhodně sednout všem, ale vesměs se v recenzích nedovídám, co je hlavní příčinou toho, že se kniha lidem hnusí, nelíbí. Často mne u čtení těchto recenzí napadalo jediné, shodit knihu už jen z principu.
Christian, jako postava, je bezpochyby velmi zvláštní člověk. Ale v tom kladném slova smyslu. Má své choutky, má své opodstatněné chování, ale kdo z nás není tak trošku "jiný". Anastasie je svým způsobem fakt milá dívka. A že je z celého Christiana vyjevená? To já byla taky. Jsem sama zamilovaná a tak spoustu jejích pocitů chápu. Chápu i jakousi "brzdu", která je v Christianovi. A vím, že se tohle všechno jaksi změní ve druhém díle.
Nakonec jsem knize dala 3,5 hvězdičky z 5. I když jsem říkala, že tři by stačily a bylo by to pěkné hodnocení. Důvod onoho "půl-bodu" je ten, že posledních několik desítek stránek bylo vážně prima, pěkných, zamilovaných, něžných, plných chemie mezi Christianem a Anou, a i přes onen smutný fakt, jakým první díl skončil, se mi to vážně líbilo. A těším se na druhý díl. Kniha byla celkově čtivá, odpočinková, a dala mi v těchto týdnech to, co jsem potřebovala. Vypnout! Žádné dystopické zvraty, žádná fantasy, upíři, andělé,... prostě příběh, který se mohl stát a který sedl.
Ještě poslední věc. Strašně mě mrzí, když si někde přečtu: "Jak se ti to mohlo líbit? To jsem měl(a) o tobě jiné mínění." Prosím, přestaňte být ubozí, jako ta kniha, na kterou vy sami máte podobný názor, nesuďte člověka podle toho, jaká kniha se mu líbí či nikoli. Takovým právem na světě nedisponuje nikdo. Já také nemohu přijít na chuť věcem, kterými občas žijete. Ale všichni máme nárok na svoje "guilty pleasures".